Jídlo není jen nutností, je to také společenský rituál, který provází lidstvo od nepaměti. Způsob, jakým stolujeme, vypovídá o kultuře, zvycích i hodnotách dané doby. Připravili jsme pro vás deset zajímavostí o stolování, které ukazují, že u stolu se odehrávaly malé i velké dějiny.
1. Starověké hostiny byly spíše ležení než sezení
Staří Řekové a Římané si nevychutnávali jídlo vsedě, ale vleže na pohovkách. Hostiny tak byly spíše pohodlným rozvalováním než usedlým sezením, jak to známe dnes.
2. Středověký stůl nebyl pevný kus nábytku
Většina hradů a sídel neměla masivní jídelní stoly. Desky se jednoduše položily na kozlíky a po hostině zase uklidily. Stůl tak byl spíše přenosnou konstrukcí než stálým kusem vybavení.
3. Vidlička byla dlouho považována za rozmařilost
Používání vidličky se ve středověké Evropě setkávalo s nedůvěrou, mnozí ji považovali za „ďábelský nástroj“. Trvalo několik století, než se vidlička stala běžnou součástí stolování.
4. Jídlo se podávalo ve společných mísách
Individuální talíře jsou relativně novým vynálezem. V minulosti se často jedlo ze společné nádoby, ze které si každý nabíral, co potřeboval. To podporovalo sdílení i pospolitost.
5. Chléb místo talíře
Ve středověku lidé často používali velké kusy chleba jako podklad pod jídlo. Po hostině se tyto nasáklé „talíře“ rozdaly chudým nebo je zkrmili zvířata.
6. Stolování bylo ukázkou bohatství
Urození hostitelé zdobili stoly bohatě vyřezávanými poháry, zlatými talíři a drahými potravinami, které byly pro běžné lidi nedostupné. Čím bohatší hostina, tím větší prestiž.
7. Jídlo rukama nebylo nezdvořilé
Naopak, bylo naprosto běžné. Lidé používali prsty, někdy i nože, a až mnohem později se prosadilo stolování s příbory, jak ho známe dnes.
8. Sladké chody byly vzácné
Cukr byl po dlouhou dobu luxusní surovinou, dostupnou jen bohatým. Dezerty, jak je známe dnes, se na stůl dostaly až po rozšíření cukrové třtiny a později řepy.
9. Stolování jako rituál
V mnoha kulturách mělo stolování i duchovní význam. Například u starých Egypťanů bylo zvykem obětovat část jídla bohům, než se pustili do hostiny.
10. Malé dobroty nesměly chybět
Na slavnostní tabuli ve středověku se často objevovaly různé drobnosti, podobně, jako si dnes rádi připravujeme misky se sušeným ovocem a ořechy. Už tehdy hrály roli nejen syté chody, ale i drobné pamlsky, které zpestřily celé stolování.
Stolování bylo vždy víc než jen konzumace jídla. Bylo symbolem kultury, tradic i společenského postavení. Ať už se jedlo rukama, ze společné mísy nebo na zlatých talířích, vždy šlo o víc než o samotný pokrm, šlo o zážitek, který spojoval lidi kolem stolu.
