Nejrychleji rostoucí odpad je elektroodpad.

Elektronické zařízení ročně tvoří největší odpad, avšak recykluje se jen 40 % z nich.
Elektronika a moderní spotřebiče se rychle staly oblíbeným nástrojem lidí. Usnadňují každodenní život a jsou zdrojem zábavy, informací a kontaktů. Kromě pozitivního vlivu, který nám do života vnesli, však představují obrovský negativní dopad na naši planetu.

Elektrospotřebiče jsou skvělým pomocníkem v domácnosti či v práci, ale tak jako u všech věcí, i elektronické nástroje mají svoji životnost. Podle statistik Evropského parlamentu je elektroodpad nejrychleji rostoucím druhem odpadu v Evropské unii. Přesto se však z něj recykluje jen méně než čtyřicet procent.

Pokud je ve vaší domácnosti elektronika, která už má po svých časech a vy nevíte, co s ní, přečtěte si následující článek, ve kterém se dozvíte, jak správně třídit elektroodpad, proč je jeho recyklace důležitá a jaký problém představují látky, které se v něm nacházejí.

Co všechno tvoří elektroodpad?
Elektroodpad tvoří množství druhů různých spotřebičů. Největší podíl tvoří velké domácí spotřebiče, jako jsou pračky a elektronické sporáky, které zabírají více než polovinu veškerého shromážděného elektronického odpadu.

Následují spotřební zařízení jako videokamery a zářivky a fotovoltaické panely. Ty v celkovém podílu elektroodpadu tvoří 14, 6%. IT a telekomunikační zařízení jako mobilní telefony, notebooky a tiskárny představují 14, 1% odpadu. Na předposledním místě jsou malé domácí spotřebiče jako vysavače či topinkovače.

Všechny ostatní kategorie, jako například elektronické nářadí a zdravotnické prostředky, tvoří dohromady jen 7,2 % shromážděného elektronického odpadu.

Slovensko je nad průměrem Evropské unie
Recyklační postupy se v jednotlivých zemích EU liší. V roce 2017 bylo v Chorvatsku recyklováno 81 % veškerého elektronického odpadu, zatímco na Maltě to bylo 21 %. Slovensko recykluje 46,5 %, což je nad průměrem celé Evropské unie, která celkově recykluje méně než 40 %.

Kam s nepotřebným elektrospotřebičem
Po opotřebování elektronického spotřebiče se často zamýšlíme, kam s ním. Elektroodpad nepatří do běžného kontejneru pro komunální odpad, protože takovýmto způsobem se už nikdy nedostane k recyklaci. Navíc mnohé z elektronických spotřebičů obsahují nebezpečné látky jako rtuť či olovo, které kromě toho, že znečišťují životní prostředí, představují hrozbu pro lidské zdraví.

Za to, jakým způsobem bude naloženo s elektronickým zařízením, odpovídá jeho výrobce. Prodejny s elektronikou poskytují možnost sběru starých elektrospotřebičů, rovněž se sběrná místa nacházejí i v některých velkých supermarketech, které prodávají například baterie.

Elektroniku můžete zanést také do sběrného dvora města nebo obce.

Při odběru elektronických spotřebičů platí rozdílná pravidla v závislosti na jejich druhu. Jinak se třídí velké spotřebiče jako pračka či sušička, jinak se zachází s malými spotřebiči, jako jsou mixéry, kávovary, žehličky či nabíječky.

Zvláštní druh elektroodpadu představují baterie.

Od listopadu 2009 mají všechny prodejny a servisy elektrospotřebičů povinnost ze zákona realizovat takzvanou zpětnou sklizeň od svých zákazníků. Pokud se rozhodnete zanést váš elektrospotřebič do elektroprodejny, zaměstnanci vám v ní zařízení vymění kus za kus.

To znamená, že pokud si pořizujete nový elektronický sporák, prodejce vám váš starý sporák převezme, přičemž se nemusíte zabývat tím, kde jste daný výrobek koupili a jaká je jeho značka.

Dávejte si však pozor na to, v jakém stavu spotřebič předáváte. Prodejce má totiž právo odmítnout spotřebič v případě, že je znečištěný nebo poškozený do takové míry, která by mohla ohrozit zdraví a bezpečnost personálu prodejny.

Princip kus za kus se vztahuje pouze na velké domácí spotřebiče. Malá elektronická zařízení, jejichž vnější rozměr nepřesahuje 25 centimetrů lze přinést do kterékoli prodejny elektrozařízení, kde pro ně musí být vyhrazena plocha alespoň 400 metrů čtverečních.

Malých spotřebičů můžete předat libovolné množství a nemusíte si za to pořizovat další zboží.

Co se týče baterií, ty se odnášejí do sběrných dvorů nebo do elektroprodejen, ve kterých je k tomu vyhrazeno místo. Baterie můžete odevzdat i na místě, ve kterém jste je koupili. V současnosti existují ekologičtěji dobíjecí baterie, ke kterým je potřeba pouze nabíječka a můžete je opětovně několikrát využít.

Proč recyklovat elektroodpad
Recyklování elektroodpadu je důležité a nezbytné stejně jako recyklace jakéhokoli jiného druhu odpadu. Kromě toho, že za zahození elektrovýrobku volně do přírody nebo na skládku je pokuta, netříděné elektrospotřebiče mají mimořádně škodlivý vliv na planetu.

Zvýšenou pozornost bychom měli věnovat nebezpečným látkám, které jsou přítomny v některých spotřebičích. Staré pračky a mrazírenská zařízení vyrobená před rokem 1996 obsahují freony, které negativně ovlivňují lidskou imunitu a způsobují onemocnění, mezi kterými je například i rakovina kůže.

Mezi další škodlivé látky obsažené v elektronických zařízeních patří olovo, rtuť, kadmium, berylium či azbest. Tyto látky se ze spotřebičů uvolní při nedbalé manipulaci nebo rozebírání na malé součástky.

Při vdechnutí složek azbestu se do plic dostávají jeho nebezpečné částice, které mohou vyvolat rakovinu plic, vdechnutí rtuti zase může způsobit průjmy či bolesti břicha.

Porušování lidských práv
Recyklací starých zařízení lze získat nové spotřebiče či suroviny pro opakované použití. Z elektrozařízení je navíc možno získat vzácné kovy, jako jsou zlato, stříbro, železo či nikl.

Mnohé z těchto vzácných nerostů však pocházejí ze zemí, které při jejich těžbě nedodržují lidská práva. Nezisková organizace Business and Human Rights Resource Centre za posledních 15 let zaznamenalo více než 1 000 obvinění ze zneužívání v tomto odvětví.

Mezi takovými případy bylo vysídlování komunit, odpírání svobody projevu a sdružování se, dětská práce, vraždy a útoky na obránce lidských práv.

Podle portálu The Guardian je například těžba kobaltu v KDR spojena s obviněními z dětské práce, financování ozbrojených skupin a korupce v průmyslovém měřítku. Výroba niklu v Indonésii a Austrálii je zase centrem bojů pro znečištění vody, které způsobuje.

Poslanci Evropského parlamentu přijali pravidla, podle kterých musí evropští dovozci vzácných nerostů provádět kontroly svých dodavatelů. Chtějí tím předejít neúmyslné podpoře ozbrojených konfliktů a porušování lidských práv.